Osvobození se od „vězení“ naší mysli, kde prožíváme strachy, bolesti a další pocity, vede k prohlédnutí světa iluze a objevení skutečné podstaty života, pravé skutečnosti. Ve které již tyto „hry“ ega neexistují. Prohlédneme-li iluzi, pak jsme procitli, probudili jsme se do jiné kvality bytí a jsme svobodní.
Pak může i vězněný či jinak omezený člověk zažívat vnitřní stav svobody a lásky. Takového člověka již nelze „spoutat“ je svobodný ve svém nitru. Došel k vnitřní trvalé svobodě.