Marci stále přemýšlím, jak to napsat. Těžko se mi to píše.
Víkend mi přinesl uvědomění, jak důležité je setkávání se ženami a oslava ženství. Nikdo nerozumí více ženě, než žena. Muži to prostě mají jinak, jak to řekl v neděli jeden muž „ Já Vás ženy nikdy nepochopím“. Nedokážu mu na to odpovědět, protože naše myšlenkové pochody jsou zvláštní, proměnlivé a rozmanité, přesně jako to zlato, po kterém jsme chodily celý víkend. Jsme prostě zlaté. Kráčeli jsem po křížové cestě ke kostelu Pany Marie Pomocné a po cestě byli výjevy z ukřižování Ježíše, ale já stále viděla Panu Marii a ženy, které stály u Ježíše v jeho nejdůležitější části života a byly mu oporou. Prostě na začátku cesty při zrození a na konci cesty při umíraní jsou ženy. V obou částech života hrají důležitou a možná nejdůležitější roli. Zviditelnila se mi hodnota ženství a oslava radosti a vděku, že jsem právě tou ženou. Cítila jsem se celý víkend posvátně a důležitě, s vámi ženami naladěnými na prožitek radosti, ale i prožité bolesti a zkušenosti, to šlo samo. K našemu tichému a čistému naladění přispěla nádherná příroda Zlatých Hor. Děkuji moc Marci.
Objímám.
Pa Katka
Sdílej s přáteli...